Ředitel velkého úřadu si všiml, že vedoucí jednoho z oddělení zaměstnal nového člověka. Nechal si jej tedy zavolat do své kanceláře na krátký pohovor.
,,Jak se jmenujete?'' ptá se ředitel.
,,Roman'', odpovídá muž.
Ředitel se zamračí: ,,Tak podívejte se. Nevím, kde jste pracoval dřív, ale já zásadně nikoho neoslovuji jeho křestním jménem. Tak se totiž líhne přílišná familiárnost, která vede k oslabení autority. To znamená, že své podřízené oslovuji jen jejich příjmením - Nováku, Černý, Procházko - to je vše. A mě ostatní oslovují jenom pane Dvořáku. Tak teď, když jsme si to ujasnili, řekněte mi ještě vaše příjmení.''
Nováček povzdychne a řekne: ,,Miláček. Roman Miláček.''
Ředitel: ,,Dobře, Romane. Dále bych vám chtěl...''
Ptá se paní na muže v jeho zaměstnání: „Jak rychle pracuje můj manžel? On je ještě nezkušený, asi dělá mnoho chyb?”
„Ale ne, ujde to. Za tu půlhodinu, co skutečně pracoval, než jsme ho vyrazili, jich ani moc udělat nemohl!”
-
+
15. 12. 2011
Radí nové sekretářce kolegyně: „Dávejte si pozor, abyste nedostala vlka.”
„Díky, že jste mě upozornila, ale to mi nehrozí,” namítne ta nová, „manžel už v zoo dávno nedělá.”
-
+
15. 12. 2011